PETRA / Bdulové
One dinar, one dolar, one euro. Podomácku vyrobené cetky, kousky barevného pískovce jsou hlavními obchodní artikly kouzelných děcek, které se sice vytrvale, ale nikoli vlezle, s jistou hrdou odtažitostí proplétají turistickými zástupy. Improvizované stánky jejich matek (o chlapa tu nezakopnete) jsou tu i onde – s výjimkou teritorií výsostně ovládaných mladými muži kmene Liyathnehů vzosného držení těla a uhrančivých černě rámovaných očí, kteří dokážou i na mezku jet s elegancí bojovníků Mohamedových a jejichž fyzické přednosti přiměly mou dceru k doufám ne zcela domyšlenému prohlášení, že si sem zajisté zajede, až bude chtít otěhotnět.
Ona děcka a ženy náležejí ke kmeni Bdulů, "původních" obyvatel zdejších hrobek a triclinií. Čteme-li Musilovy knihy, zjistíme záhy, jak důsledně byly beduínské kmeny kastovány dle své cti a prestiže. Jeho přátelé Hájel a Bachít z kmene Beni Sachr uvádějí návštěvu v táboře jistých Šarárátů slovy: Jsou z kmenů opovržených. Jejich země neposkytuje výživy na celý rok, proto jsou nuceni hledat sousedství i ochranu u jiných náčelníků. Za to jim odvádějí poplatek a nejsou proto uznáváni za rovné. Když Alláh dělil Arábii mezi kmeny, praděd Šarárátů zaspal, proto se mu bylo spokojit tím, co zbylo.
K oněm opovrženým, jejichž pradědové nevynikali nespavostí, náležejí i Bdulové. Burckhardt je za své objevitelské mise v Petře popsal takto: Jejich stany byly nejmenší, jaké jsem kdy viděl, jen čtyři stopy vysoké a deset stop dlouhé. Jejich obyvatelé byli velmi chudí a nemohli si dovolit nabidnout nám kávu; naše snídaně a večeře sestávaly ze sušených ječmenových koláčků, které se namáčely do rozehřátého kozího sádla.
Jejich jméno pochází ze slova badal neboli směna či výměna. Patrně k němu přišli v době, kdy se vzdali nomádského svobodného a usadili se zde, živíce se nadále chovem koz a odkázáni na směnu svých produktů. Sami se mají za potomky Nabatejců tvrdíce, že jméno pochází už z dob Mojžíšových, kdy jejich předkové, přeživší masakr zdejších obyvatel z rukou Izraelitů, museli směnit svou starou víru za judaismus, aby po staletích byli nuceni konvertovat opět, protentokrát k islámu.
Bdulové nedokázali konkurovat sousedním Liyathnehům z Vádí Músa, kteří si dodnes udržují praktický monopol na služby turistům. Bdulové pouze paběrkují.
Roku 1968 byla Petra vyhlášena národním parkem. Při té příležitosti úřady sice uznaly právo Bdulů na její území, doporučily však zároveň, aby byli přesídleni jinam. Aby byli náležitě motivováni, byla pár kilometrů od Petry zbudována na státní útraty nová vesnice Umm Sajhún a Bdulové lákáni z jejich jeskyní do nových betonových krabicoidů.
Nějakou dobu ještě odolávali, ale někdy o dvacet let později už byla Petra prázdná. Přesto se sem vracejí; nejen do skromných stánků, ale i se svými kozami, nevzdávajíce se zcela svého tradičního způsobu života. Kéž jim to vydrží co nejdéle. Petra by s nimi, s jejich psy, kozami a osly, přišla o cosi velmi, velmi podstatného.
Rozkošná robátka jsou dosti dobře vycvičena, pročež měkkosrdcaté nátury mého druhu jsou lehkou kořistí. Podstanou část obsahu této krabice mám doma. Nejhorší je, že děcka si briskně sdělí, že narazila na neodolného křena, a za chvíli si připadáte jak učitel v mateřské školce, ovšem bez autority…
