BAALBEK
posedlost kamenem

 

Na severu úrodného údolí Bekaa, sevřeného pohořími Libanon a Antilibanon, vybudovali Féničané město Baalath, zasvěcené Baalovi. Po dobytí Alexandrem Velikým bylo přejmenováno na Héliopolis, ale teprve Římané při něm vybudovali chrámový okrsek, který by plně zasloužil zařazení mezi sedmero divů světa.


Kamenem těhotných
nazvala pozdější tradice největší monolit, jaký kdy lidská ruka opracovala, dodnes spočívající v lomu při jižním okraji města.
Rozměry 21,5 x 4,8 x 4,2 metrů, váha kolem 1000 tun.
Bujará fantazie Ericha von Dänikena mu přisoudila roli startovní rampy mimozemšťanů, ale skoro se není čemu divit...

   

 

Kámen těhotných však není v baalbeckém lomu osamocen...

 

Římské chrámy jsou obklopeny hradbami vystavěnými při přeměně akropole v citadelu po dobytí Baalbeku Araby v roce 636.

 

Drátěné fortifikace opět zpřítomňují současnost Libanonu.
Baalbek je dnes hlavním centrem militantního Hizballáhu, jehož reklamní trika vnucují místní děcka turistům všech ras a vyznání.

 

Areál Venušina chrámu je malou předehrou tomu, co nás očekává po vstupu do vlastní akropole...

 

Akropole je vybudována na gigantické terase z mamutích kvádrů, převyšující okolní terén o 13 metrů. Prostory v jejích útrobách dnes hostí místní muzeum.

 

Velkolepé propyleje s tuctem sloupů ze žuly z dalekého egyptského Assuánu, původně s typickým "syrským obloukem" uprostřed kladí.

   
 

Hexagonální nádvoří původně obklopoval krytý portikus. Lomené arkády pocházejí z arabské pevnostní přestavby.

Velké nádvoří (145 x 112 m) s vyvýšenou terasou s hlavním chrámem Jupitera Heliopolského.

 
 

Kombinace místního vápence, assuánské růžové žuly a šedivého granitu vytvářela působivý barevný kontrast, doplněný polychromiemi, zlacením a mozaikami.

Obvodové portiky rytmizované exedrami, před nimiž je dvojice kouzelných rituálních nádrží s reliéfy Tritónů, Nereid a Medůz.

 
 

Schodiště k Jupiterovu chrámu není z běžných kamenných stupňů, ale schody jsou vysekány do olbřímých monolitických bloků. Posedlost monumentalitou i tam, kde ani není prvoplánové znát...

 

Velké nádvoří od Jupiterova chrámu.

 

Dokonale opracované styčné plochy sloupových dílů.

   
 

 

 

Fragment chrámového štítu. Neskutečná jemnost provedení a prostorové rozvinutí ornamentu opticky zjemňovalo monumentalitru architektury.

 

Konstrukce terasy z bloků obdobných Kameni těhotných.

 

Římské sloupy vestavěné do arabské hradby.

 

Sloupy Jupiterova chrámu, nejvyšší (22 m), jaké kdy byly postaveny, složené ze tří monolitických bloků assuánské žuly. Sloupy třetího divu světa, Artemidina chrámu v Efesu, dosahovaly "pouhých" 18 metrů. Samotný chrám patřil k největším i svým půdorysem (88 x 48 m; athénský Parthenón 70 x 31 m).

Byl vybudován v druhé polovině 1. století n. l., pobořen křesťany, kteří jeho kamene použili na stavbu baziliky. Demolice pokračovala za vlády Arabů a zkázu dokonalo velké zemětřesení v roce 1759.

 
 

"Malý" Bacchův chrám. Malost v baalbeckých poměrech však stále představuje dimenzi převyšující Parthenón. Nejzachovalejší chrám antického světa.

Zachovalý strop sloupového ochozu a jeden ze zřícených monolitických stropních bloků.

 

Nepříliš šťastná prezentace transferované mozaiky s postavou Baccha.

 

Vstup do chrámu narušený arabským opevněním a brána do celly s opulentní reliéfní dekorací.

 
 
 

Interiér celly Bacchova chrámu.

 

Šestice dochovaných z původních devatenácti sloupů bočního průčelí Jupiterova chrámu.